Právě se nacházíte v sekci: Kostelecké Horky > O Horkách > Horecké noviny a Zpravodaj > 2003, č. 12

Horecké noviny č. 2

toto číslo vyšlo dne:

Obsah:

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ MÁ MÁSLO NA HLAVĚ

tvrdí Mgr. Petr Kulíšek, člen Spolku Dům z modrého kamene

Rozhovor

Ve středu 17.12.2003 jednala na ministerstvu životního prostředí starostka obce Kostelecké Horky Mgr. Stanislava Šrajerová, za občanskou iniciativu proti záměru písníku Kinský Luboš Kunart, za Spolek Dům z modrého kamene David Dušánek a Mgr. Petr Kulíšek. Příčinou této spanilé jízdy byla stížnost, kterou Spolek a obec na Ministerstvo v minulých dnech podali.

Čeho se stížnost především týkala?

Stručně řečeno se stížnost týkala vad postupu v procesu EIA, které připadají na vrub Ministerstva životního prostředí, to znamená například opomenutí občanské iniciativy v zápise protokolu z veřejného projednávání, tím pádem pominutí připomínek občanské iniciativy, nezapsání připomínek občanů z veřejného projednávání, a tudíž jejich nezohlednění v závěrečném stanovisku, a nezodpovězení řady otázek, které byly jednak vzneseny na veřejném projednávání, ale často již dávno před tím – týkaly se zejména podzemních vod a narušení faktoru pohody. A protože na tyto dotazy a náměty ohledně vlivu písníku na podzemní zdroje vody nebylo plně odpovězeno, neobjevily se taky v podmínkách stanoviska žádné závěry, jak těmto věcem předejít.

S kým jste na ministerstvu jednali?

Na ministerstvu jsme jednali s přímou nadřízenou paní inženýrky Honové, která vedla veřejné projed-návání zde v Kosteleckých Horkách, s paní inženýr-kou Jiráskovou, první náměstkyní ministra životního prostředí i s paní Honovou. Věnovaly nám něco přes hodinu času. Předali jsme jim stížnost písemně a vyjasňovali jsme věci například ohledně toho, co by Kostelecké Horky podle toho, co je zapsáno v protokolu, měly z těžby mít a co není pravda. Co slíbil a neslíbil pan Kinský v tisku nebo na veřejném projednání. Z tohoto jednání dostaneme zápis a bylo nám jednak přislíbeno, že se paní náměstkyně bude touto stížností podrobně zabývat a jednak, že se ministerstvo bude snažit tlačit na Stavební úřad a na Odbor životního prostředí v Kostelci nad Orlicí v dalších řízeních, které budou navazovat na EIA, aby podmínky, které byly ve stanovisku k EIA velmi vágně řečeny, byly pohlídány a zpřesněny a dostaly se do dalších eventuelních stanovisek nebo povolení k těžbě. Tohoto jsme tedy dosáhli v rozhovoru a uvidíme, jak se to objeví v zápise a v závěrečném vyjádření ke stížnosti.

Na projednávání EIA v Kosteleckých Horkách ministerské úřednice působily jako dobré herečky. Jak na vás působily v Praze?

Na mne osobně to působilo tak, že úřednice minister-stva občas musí řešit problém a tudíž umí komuniko-vat s lidmi, zbytečně však utrácely čas vysvětlová-ním věcí, které byly jasné a čas postupně plynul. Ale byly vstřícné a nedošlo k žádnému konfliktu. Ale ani zdaleka to nebylo jednání zcela v pořádku, několikrát jsme se znovu a znovu snažili upozornit na to, proč nám přijde podstatné, že nám na jisté technické věci nebyla dána odpověď.

Ve stížnosti je navrhováno přerušení a obnovení procesu EIA. Je nějaká šance na splnění tohoto návrhu?

V té stížnosti není návrh na přerušení, protože proces EIA vlastně už doběhl. Je tam návrh, na nové veřejné projednání a tudíž i na eventuelní změnu stanoviska, které zohlední všechny věci, které, jak doufáme, by vyšly najevo. Dosud se odborníci na straně pana Kinského některými otázkami nezabývali a zabývat nechtěli, protože koneckonců neměli od investora zadání, aby je nějak zkoumali. My jsme si odborníka neopatřili, protože jsme na to jako obec ani místní spolky neměli peníze.

Já jsem se ale na toto neptala. Ptala jsem se na to, zda teď, po jednání na ministerstvu, vidíte do budoucna možnost splnění návrhů uvedených ve stížnosti?

Já to vidím jako možné, ale jak to bude ve skutečnosti uvidíme, až obdržíme odpověď na stížnost, což, jak doufáme, bude do konce roku nebo na začátku ledna. Vypuštění občanské iniciativy, kterou podepsalo přes pět set lidí z tohoto řízení je dost závažná věc.

Jakým způsobem toto opomenutí na ministerstvu vysvětlili?

Mně jejich vysvětlení přijde takové, že mi je líto, že jsou tito lidé placeni z našich daní. Komentovali to tím, že o tom nevědí, že jim to asi nedošlo a že tam asi budou mít nepořádek na úřadu, a že jim to z podatelny nepředali. My bohužel pro stranu ministerskou máme v rukou předávací protokol o předání originálů všech podpisů občanské iniciativy, takže máslo na hlavě má momentálně minister-stvo životního prostředí.

Přeci jen je ale škodná obec a občané. V případě, že by občanská iniciativa byla ministerstvem registro-vána již v průběhu procesu projednávání EIA, mohlo to ovlivnit závěrečné stanovisko ministerstva?

To je otázka, nakolik. Já si myslím, že ano, paní náměstkyně a paní Honová si myslí, že ne. Protože se snažily opírat o „kvalifikované“ závěry pana Bajera. A domnívaly se, že i kdyby občanská iniciativa bývala byla zahrnuta a vznášela námitky, že ani ty námitky by nezměnily závěrečné stanovisko. My si myslíme pravý opak, protože tyto námitky jsou zásadní, týkají se ovlivnění širšího území než pouze území obce Kostelecké Horky, než těch několik domů v blízkosti možného písníku. Hlavní je to, že se jedná o procesní chybu, kvůli které žádáme, aby celý proces od doby, kdy ta chyba vznikla, proběhl znovu – tedy nové veřejné projednání a věci po něm následující.

Pokud bude tato stížnost zamítnuta a požadavky v ní odmítnuty, existuje možnost odvolat se někam výš?

Pak je ještě možnost podat stížnost o stupeň výš, panu ministrovi.To je náš Spolek připraven učinit. Další věci s těžko předjímají.

Stanovisko Ministerstva už však bylo vyřčeno, takže teď mohou začít následná řízení na Stavebním úřadě v Kostelci nad Orlicí?

Ano. Ovšem stanovisko Ministerstva je dle mého názoru bezcenný cár papíru, který se vysmál lidem a vůbec nebral ohledy na to, že občané přišli na sedm hodin trvající projednání, že se vyjadřovali a psali dopisy. Nicméně, stanovisko existuje a tudíž investor neboli s.r.o. Písník Kinský může teď kdykoli začít další řízení, ke kterému stanovisko Ministerstva potřebuje jako podklad. My si myslíme, že tento podklad je velmi špatný, protože neodpovídá na řadu zásadních věcí. Nejde tedy jen o to, že ze strany Ministerstva šlo o chybný proces, ale také o to, že díky chybnému procesu byla zanedbána podstatná fakta. Toto budeme opakovat ve všech následných řízeních, protože se jich budeme účastnit.

Dozvěděli jste se u paní náměstkyně nějaké kuloárové informace?

Dozvěděli jsme se informace, o kterých nevím, jestli jsou pravdivé, protože byly řečeny za nepřítomnosti toho, koho se týkaly. Hovořily o aroganci a o způsobu chování pana Kořízka na Ministerstvu a o nespokojenosti oznamovatele Písník Kinský s.r.o. s tím, že je těžba zatím povolena jen na dvacet let a že k tomu má ještě podmínky. Ale možná to taky byla jen hra, v podstatě mohou být spokojeni, protože teď mohou zahájit další řízení.

Existuje něco, co obec Kostelecké Horky a co místní občanská sdružení opomenula zařídit v době, kdy se připravovalo projednávání EIA? Co by bývalo mohlo pomoct odvrátit souhlasné stanovisko Ministerstva?

Podle mne se nedá říct, že bychom něco opominuli. Možná jsme všichni tady v Horkách opominuli to, že by písník mohl mít vliv i na další obce v okolí. Pokud tedy bude mít písník negativní vliv třeba na prameny v Brumbárově, tak jsme rozhodně opominuli Borovnici. A poté, co vznikl svazek obcí, jsme jej opomenuli informovat o tom, že tady tato možná zátěž šetrného rozvoje regionu je a dostatečně jsme jim nepodali podrobné informace. I když asi některé obce regionu tuší, že se tu tento záměr chystá, nicméně o něm podrobně nevědí příliš mnoho. Co jsme neopomenuli, a o čem jsme věděli, ale na co nebyly síly a peníze, to bylo zajistit si svůj hydrogeologický průzkum – ať už jako obec, nebo některá z místních organizací, nebo to mohla být i soukromá osoba. To je otázka peněz, na to nikdo asi neměl. Bohužel jsme spoléhali na to, že k tomu přinutíme odborníky, kteří v „nezávislém“ procesu EIA celou věc posuzují Spoléhali jsme na to, že když jim dáme otázku, že nám na ni odpoví, ale ono se tak většinou nestalo. Odpověděli pouze na zadání, které dostali od oznamovatele.

Má obec a Spolek Dům z modrého kamene v plánu prorazit informační bariéru, kterou si kolem sebe obec postavila a teď ve svazku obcí Orlice vypadá jako takový enfant terrible, zlobivé dítě, a informovat okolní obce a třeba se shodnout na nějakém společném prohlášení nebo postupu v rámci mikroregionu?

Nemůžu mluvit za obec nebo za zastupitelstvo, můžu mluvit pouze za Spolek. Pokud budeme mít možnost to předestřít ostatním starostům nebo lidem v obcích kolem, tak toho využijeme, pokud nám na to budou stačit síly a čas. Pokud vím, i paní starostka by se chtěla pokusit, zejména teď po té návštěvě na Ministerstvu, obce ve svazku Orlice podrobně informovat na některé z dalších schůzek.

Pokud jde o zpracování vlastního odborného posudku – má ještě smysl nějaký takový zadávat?

Myslím si, že to smysl má, protože nakonec stanovis-ko EIA je sice rozsáhlým podkladem pro další řízení, ale je také jenom jedním z podkladů. Takže když my budeme mít odbornou odpověď na naše pochybnosti - a ty by se měl potvrdit, protože vycházejí i ze zkušeností místních lidí - tak to bude druhý podklad, který v podstatě bude mít podobnou váhu. Nevím ale, jak se k tomu pocitově vztahují pracovníci příslušných úřadů v Kostelci nad Orlicí. To je věc jejich úřednického rozhodnutí.

Jakou by měl takový odborný posudek váhu pro úředníky v Kostelci, musí na něj brát zřetel?

Nakonec nemusí brát zřetel ani na EIA, ani na jakýkoli posudek, nicméně obec a místní občanská sdružení, ale také všichni sousedé, kteří sousedí s územím, kterého se to týká, to znamená ne jen přímí pozemkoví sousedé, ale všichni ti, které záměr písníku může ovlivnit a jsou v blízkosti, se dalšího řízení mohou účastnit. Samozřejmě každý z nich může přijít se svým odborným posudkem. Úřad potom rozhodne ve správním řízení, což je velká výhoda, protože zde musí dát odpověď na všechny věcné námitky, musí vypořádat všechny připomínky. A pokud je nevypořádá, tak na rozdíl od procesu EIA, kde to je velmi vágní a dá se udělat pouze to, co jsme udělali – tedy podat stížnost – tak v rámci všech následných řízení existují takzvané opravné prostřed-ky. Pokud někdo vznese námitku na zrušení správní-ho rozhodnutí, tak to rozhodnutí je po určitou dobu neplatné a dá se i zrušit. Kdežto stanovisko EIA se právně zrušit nedá, lze se domoci jeho opravy stížností na proces, pokud byl špatný. Co se týče našich šancí, jsou ta následná řízení příznivější, ale je třeba mít v ruce fakta. Tak si myslím, že právě další odborné posudky založené na měřeních by měly velkou váhu, a že je potřeba je dělat. Hlavně taky proto, že se jich nedočkáme z druhé strany.

Co by občané Kosteleckých Horek mohli teď sami udělat pro odvrácení písníku?

Mohou napsat stížnost na to, jak EIA probíhala a na to, že nebyly vypořádány jejich připomínky. Lidé mohou samozřejmě přispět na to, aby se zaplatila hydrogeologická studie, ale nevím, jestli tohle je v možnostech každého. Každý může informovat lidi kolem a může hlavně souhlasit nebo nesouhlasit s nápravnými opatřeními, které jsou navrženy ve stanovisku MŽP. Návrhy opatření, které přinesl pan Bajer na veřejné projednávání se vůbec nezměni-ly, zůstaly tam dokonce i gramatické chyby, na to opravdu nikdo nesáhl. Takže se k tomu lidé vyjadřo-vali zcela zbytečně a bez vlivu na tyto podmínky. Veškerá nápravná opatření, která by se vykonala na soukromém pozemku nebo majetku je samozřejmě nutno opatřit nejprve souhlasem vlastníka, takže i zde je možnost vyjádřit souhlas či nesouhlas. Stále ještě je možnost napsat paní náměstkyni inženýrce Jiráskové na MŽP.

Je možno říct něco pozitivního na závěr?

Věřím a jsem optimista v tom, že se podaří zabránit písníku, který by měl tak hrubé dopady na životní prostředí. A že k takovému dobrému konci existuje spousta cest. A pokud se nezanedbají, tak je určitě možno dosáhnout toho, že obec bude negativních vlivů písníku uchráněna.

Rozhovor připravila a za odpovědi děkuje –sk-

JAKÉ SI TO UDĚLÁME,TAKOVÉ TO BUDEME MÍT

Předvánoční rozhovor se starostkou obce paní Stanislavou Šrajerovou a účetní obce paní Ivanou Prudičovou.

Když starý rok končí, tak se většinou hodnotí to, co v něm bylo dobré, co se povedlo. Můžete jmenovat alespoň pár takových věcí v měřítku Kosteleckých Horek?

Ivana Prudičová: Obec byla úspěšně hájena v kauze písník. Nedovedu si představit, kdo jiný by veřejně vystupoval s takovou slovní zásobou a vystupováním. Stáňa obec reprezentovala skvěle.

Starostka Šrajerová: Podařilo se nám získat drobné dotace na sport a na kulturu a dotáhnout je až do konce. Měli jsme Den matek s koncertem a májovým posezením, barvení vajíček s přípravou výzdoby, podařilo se nám uspořádat akci pro důchodce a byla to povedená akce. Měli jsme Den jara, pálily se čarodějnice. Měli jsme tu hezky uspořádaný dětský den – Otvírání prázdnin nahoře na Modrém domě. Hasičům se povedla hasič-ská soutěž s velkou účastí. Ivana Prudičová: Celý rok byl pro hasiče vynikající, měli spoustu výher, vlastně vyhráli kde co.

Starostka Šrajerová: Hasiče tedy chválíme.

Ivana Prudičová: Podařilo se nám získat dota-ce na zkulturnění horního patra kulturáku, udělal se bar, který tam dost chyběl, osvětlení a nakonec se z dotací pořídil i ten kulečník.

Takové závěrečné bilancování je určitě dobrou příležitost k poděkování.

Starostka Šrajerová: Určitě bych ráda poděko-vala panu Sedláčkovi za to, že dodělal vstupní podhled v patře kulturáku. Panu Kunartovi za to, že zařídil a vyrobil barový pult. Určitě je třeba hodně poděkovat klukům hasičům, kteří se střídají při provozu hospody, protože to pozdvihlo společenský život v obci a možnost setkávání lidí, napomáhá to stmelení lidí, vždyť jsem chodí i ti starší na pivo. Středa je už celkem dobře zaběhnutá a určitě je to ve prospěch obce, protože kde jinde se scházet než v hospodě…

Ivana Prudičová: Mladý kluci se díky tomu dali dohromady i pokud jde o sport. a chodili pravidelně každou neděli na fotbal. Na druhou stranu bych ale podotkla to, že se vlastně obci a sportovní komisi nepodařilo zajistit žádný turnaj pro děti. Myslím, že by sportovní komi-se měla v tomto směru víc pracovat nejen pro dospělé ale také hlavně pro děti.

Starostka Šrajerová: Dále z těch pozitivních věcí se úspěšně dotáhla náves a ta vlastně pro-běhla bez jakýchkoli půjček především díky panu Ulrychovi, protože na jeho pozemku se vytvořilo něco, za co obec dostala peníze. A pan Ulrych vlastně tuto akci inicioval, tak bych mu tímto chtěla také poděkovat. Ale hlavně bych chtěla poděkovat mému muži a mojí rodině za trpělivost a podporu, bez které bych funkci starostky nemohla vůbec vykonávat.

Teď bychom se mohly podívat i na to, co se nepovedlo.

Ivana Prudičová: Nepodařilo se stmelit staré zastupitelstvo s novým.

Starostka Šrajerová: Nepodařilo se přesvědčit pana Voborníka, aby přišel mezi nás. Je mi líto, že se úplně stáhnul stranou. Na jednu stranu to chápu, ale na druhou stranu bych ho ráda viděla, už jenom z toho důvodu, že on jediný v celé vesnici ví, co to obnáší a jaké to je být starostou. Pan Voborník tady odvedl spoustu práce, i když to tak třeba někomu nepřipadá.

Ivana Prudičová: Nepodařilo se to, aby už konečně fungovala kronika a kronikář.

Starostka Šrajerová: Ale jinak si nemyslím, že by se něco extra nepovedlo. Když srovnám, co bylo loni touto dobou... I ve vztazích došlo k pokroku k lepšímu, ke vzájemnému porozumění a toleranci. Už jsme si na sebe zvykli a už víme, co od sebe můžeme čekat.

Jak se ti, Stáňo, pracuje ve funkci starostky a jak se ti spolupracuje se zastupitelstvem a s lidmi z obce?

Starostka Šrajerová: Kdybych měla víc času, tak by se mi pracovalo mnohem lépe, dalo by se toho mnohem víc vymyslet, víc realizovat, ale všechno to visí na čase. Nevím, jestli jsem si to nezpůsobila od začátku sama, že jsem nepověřovala úkolama i ostatní. Je pravda, že když se na někoho obrátím, tak se mi všichni snaží vyhovět a pomoci. Ale je to toho i tak hrozně moc. Můžu se absolutně spolehnout na Ivanu.

Ivana Prudičová: Já se učím stejně jako ty, tuhle práci dělám teprve druhý rok, tenhle rok je pro mne záběhový.

Starostka Šrajerová: Taky to vidím tak, že ne všechno je od začátku jasné a funguje, ale například měli jsme tu kontroly a audit a všechno proběhlo dobře.

Myslíte si, že možné zlepšení může vyplynout z toho, že v příštím roce už budete v práci zaběhané, obeznámené s tím, co přináší? Ně-které pracovní věci se zrychlí a bude více času na věci tvůrčí?

Starostka Šrajerová: Hm, to asi ne…

Ivana Prudičová: Jenže té práce je pořád stej-ně.

Starostka Šrajerová: A člověk si ještě přibírá další věci.

Je možný přesun některých zodpovědností na ostatní členy zastupitelstva?

Starostka Šrajerová: Pro mne je někdy jedno-dušší některou práci vyřídit sama, než někomu vysvětlovat veškerou dokumentaci, přišlou poštu, telefonáty a poprosit ho o zařízení. Ale to je možná moje chyba a jaký si to kdo udělá, takový to má. Ve většině obcí to takto funguje, protože ve většině obcí admi-nistrativu obstarává starosta, který je uvolněný. Není běžné, aby administrativu obstarávali zastupitelé. To by se pak všechno rozprsklo a nikdo by nevěděl o ničem.

Chtěla bys být uvolněnou starostkou?

(Dlouhé váhavé ticho…) Já už nechci být starostkou, ani uvolněnou ani neuvolněnou!

Chceš říct, že k Novému roku skládáš funkci?

Ne, to bych nemohla udělat, ale kdyby mě někdo vystřelil na Měsíc aspoň na měsíc, nebo aspoň na čtrnáct dnů. Aspoň na chvilku všech-no pustit z hlavy. Lidé si to neuvědomují, ale starostování není jenom o úředních hodinách, o úředních jednáních. Je o celém myšlení, kdy člověk přijde domů a stále přemýšlí nad tím, co se musí a co se nestihlo udělat, co se má udělat, co se musí udělat. Člověk leží v posteli, usíná a stejně pořád přemýšlí o tom, že ještě musím napsat tohle a tohle, zítra nesmím za-pomenout zavolat támhle, a pořád to všechno mám v hlavě a z té hlavy to nemůžu dostat ven. Už to unavuje.

Vyplatilo by se Horkám, kdybys byla uvolně-ná starostka?

Ne kdybych byla já ta starostka, ale kdyby byl „někdo“ uvolněný starosta, tak by se mohlo udělat a zvládnout víc věcí. Stojí to na penězích, protože uvolněný starosta stojí obec peníze. Ale určitě by pohlídal víc věcí, vyřešil víc věcí a měl by prostor na tvůrčí činnost. Já mám pocit, že už na tvůrčí činnost prostor nemám, protože mne zaměstnávají veškeré úřednické záležitosti. Nemám prostor a čas na rozvoj a myšlení dopředu.

Co byste vy všichni (včetně pana místostaros-ty,který po dobu našeho rozhovoru pilně něco datloval do počítače) popřáli Kosteleckým Horkám do nového roku 2004?

Místostarosta Luděk Luňák: Aby se neusku-tečnil písák.

Starostka Stanislava Šrajerová: Ano, aby se neuskutečnil písák. Aby byl dostatek vody. A aby neustalo vzájemné porozumění, které, myslím si, tady lidé mezi sebou mají.

Za rozhovor děkuje Šárka Kulíšková

PEKLO VE SKOŘENSKÉ HOSPODĚ

Doslova žhavé peklo se rozpoutalo na sále obecní hospody ve Skořenicích. Ve čtvrtek 4.12. se tam konal čertovský rej „Čerti nikdy nespí“ pořádaný ZŠ a OÚ. Děti s rodiči vešli do sálu, kde na stolech hořely malé svíčky ve svícíncích ve tvaru čertů a Mikulášů. Na jevišti ohromný kotel, ale čerti nikde. Když si děti sedly na svá místa, ozvaly se zvony a sedm čertů ukrytých za kotlem vyskákalo, zatančilo sólo a vydalo se mezi diváky, které pozvalo na parket. Během diskotéky proběhla tombola o bonbóny, čokolády, uhlí a brambory, čertovský mariáš a ruleta. Mezitím diskžokej Lucifer pouštěl oblíbené hity a kdejaký kluk i dokonce tatínek se octli v pytlích čertů. Všichni slíbili, že budou hodní, ale Mikuláš nikde. Když už po něm byla velké sháňka, objevil se dopis a šifra „stromeček“. Venku před hospodou pod rozsvíce-ným stromečkem byla připravená kupa balíčků pro děti. Po té ještě diskotéka pokračovala.

V prosinci ještě děti čeká výlet do předvánoční Prahy. 17.12. se konal již tradiční koncert pě-veckého sboru ZŠ, Zpívání na schodech a tradiční české Vánoce.

Poslední letošní akcí před vánočními prázdninami je 19.12. v 17,00 vánoční besídka s téměř hodinovým programem básniček, písniček a veselých scének. Všichni jsou srdečně zváni.

Lenka Snítilá

Černý pejsek

Ve čtvrtek 16.října jsme šly se sestrou Monikou ze školy od autobusu. Maminka nám jela naproti. Šly jsme s ní domů a povídaly jsme si, co se událo ve škole. Vtom koukáme na louku a vidíme, že se tam něco začalo hýbat. Na srnku to nevypadalo. Pozorovaly jsme, co je to za zvířátko. Maminka nám řekla: „To vypadá na pejska.“ Mezi tím nás pejsek zpozoroval a vesele běžel přes louku k nám. Chtěla jsem si ho pohladit, ale maminka řekla: „Vždyť ho neznáš, může tě kousnout.“ Radostně na mě začal skákat a olizovat. Přidal se k nám a šel s námi domů. Bylo vidět, že má veliký hlad. Nakrmili jsme ho a udělaly jsme mu pelíšek na spaní Pejsek byla rád, že se o něj někdo postaral. Mysleli jsme, že u nás už ráno nebude a půjde domů. Ráno jsme vstaly o chvíli dříve a šly jsme se na něj podívat. Pejsek nikam neutekl a šťastně nám vyběhl naproti. Vypadá to, že už u nás zatoulaný pejsek zůstane. Asi ho nikdo nehledá. Kdyby ho snad někdo hledal, bydlí u nás. Jmenuje se Rita.

Michaela Snítilá

Ve stejný den se další zatoulaný (nebo spíš také někým vysazený) pes objevil nahoře v Horkách na Modrém domě. Mladé fence velice podobné lišce se u nás a u děvčat z Německa zalíbilo. Dostala jméno Liška, očkování a mezinárodní pas na cestu do Německa, Zdá se, že tato psí obyvatelka Kosteleckých Horek bude také první členkou Evropské unie, neboť děvčata se rozhodla, že si Lišku po skončení dobrovolné služby odvezou s sebou do Hamburku.