Horecké noviny č. 10

Obsah:

• REFERENDUM SE BLÍŽÍ
• FOTBALOVÁ SEZÓNA ZAČALA PRESTIŽNÍM ZÁPASEM
• NOVINKY O ZÁMĚRU PÍSNÍKU
• NEJDŮLEŽITĚJŠÍ JE VYTVÁŘET ATMOSFÉRU
• Krátce z regionu a z Kosteleckých Horek

REFERENDUM SE BLÍŽÍ

Milí a vážení čtenáři těchto novin, brzy budete mít příležitost rozhodnout o budoucím postavení České republiky uvnitř či vně Evropské unie. Jelikož po-cházím z jednoho ze zakladatelských států Unie, toto téma mne velmi zajímá. A jeli-kož mám navíc pocit, že diskuse o připoje-ní se k Unii je v České republice dost jed-nostranná, chtěl bych napsat něco o svém pohledu na věc.

Viděno z široké perspektivy vypadá Unie jen jako ekonomický blok a stížnosti na ekonomická rozhodnutí jsou v Bruselu velmi populární. Myslím si, že je nezbytné nahlížet na Unii v celé její historii a vývoji včetně dnešního stavu. Cílem zakladatelů Unie bylo, jen pár let po druhé světové válce, sjednotit Evropu a zabránit tak dal-šímu světovému konfliktu a také efektivně vzkřísit zničenou ekonomiku, což se lépe děje spoluprací než jeden proti druhému.

I za ekonomickým ziskem však stála myš-lenka spolupráce a solidarity, což například znamená, že bohatší regiony pomáhají těm chudším. To je také proč v současné době probíhá rozsáhlý proces rozšíření Unie, který zahrnuje země Střední a Východní Evropy, Kypr, Maltu a dodatečně Turecko, které již má status kandidáta, ale se kterým vyjednávání o přistoupení dosud nezačala.

Samozřejmě, že vstup do Evropské Unie neznamená žádnou revoluci a samozřejmě i zde nalezneme negativní aspekty – například příliš mnoho byrokracie v některých oblastech. Na druhou stranu členství v Unii představuje mnoho výhod, jako je svoboda pohybu, přístup ke strukturálním, regionálním a mnohým dalším fondům. Konečné rozhodnutí by ale mohlo být redukováno na otázku, zda Česká republika chce úzce spolupracovat se sousedními státy a převzít část zodpovědnosti za bezpečnost a stabilitu ve sjednocené Evropě nebo se chce vydat na cestu národní izolace? Členství v Unii umožňuje aktivně se podílet na utváření budoucí Evropy a díky spolupráci získávat stále větší váhu na mezinárodním poli. To samozřejmě neznamená, že Česká republika vstupem do EU ztratí svoji suverenitu – Unie stále zůstává společenstvím nezávislých a rovnoprávných států a rozmanitou kulturou. Ovšemže nechci ovlivňovat Vaše rozhodnutí v referendu, ale chtěl bych Vás alespoň povzbudit, abyste přišli vyjádřit svůj názor –snad jsem trochu vzbudil Váš zájem.

Andreas Schmidt

-sv-

FOTBALOVÁ SEZÓNA ZAČALA PRESTIŽNÍM ZÁPASEM

Na velikonoční neděli začala oficiálně horecká fotbalová sezóna. A zahájení to nebylo jen tak ledajaké. Poprvé po mnoha letech proti sobě opět nastoupila družstva svobodných a žena-tých horečáků. I přes určité nejasnosti, týkající se přestupů hráčů z okolních týmů a navzdory menším organizačním problémům, k nimž došlo několik dní před zápasem, byla nakonec ustavena následující pravidla hry. Čistá hrací doba byla stanovena na 90 minut, na hřišti proti sobě nastoupilo pět hráčů plus brankář.

Prvních dvacet minut hry bylo velmi vyrovna-nou partií. V polovině prvního poločasu popr-vé na okamžik povolila obrana družstva svo-bodných a přišel zbytečný a nečekaný gól, který zřejmě rozhodl o dalším vývoji celého utkání. Pár vteřin před odchodem do šaten přišel další zcela zbytečný gól a ženatí už vedli 2:0. Ve druhém poločase už nebyli svobodní schopni sestavit účinnou obrannou formaci a snažili se spíše všemožně tlačit hru na soupeřovu polovi-nu hřiště, kde ale veškerá snaha o důkladnější útočnou akci vyšla naprázdno. Konečný výsle-dek 4:0 pro ženaté zřejmě nečekal nikdo včet-ně jich samotných. Hráči z mužstva svobodných označili za hlavní příčiny svého neúspěchu především špatnou herní taktiku a velmi zmatené střídání hráčů na různých herních postech. Podaří-li se pro příště tyto závažné nedostatky odstranit, mohou snad při prázdninové odvetě očekávat příznivější skóre.

Jménem všech hráčů družstva svobodných gratuluji vítězům a děkuji jim za pozvání na následnou oslavu jejich úspěchu. Ta se konala ihned po zápase ve zdejším kulturním domě. Věřím také, že příští odvetné utkání navštíví větší množství fanoušků a diváků, které bych tímto rád předběžně pozval. Termín zápasu včas upřesníme na sportovních stránkách Horeckých novin a na plakátovacích plochách. Ženatí: Šeda Pavel (brankář) - Kňourek P. - Vostřel M. - Snítilý S. - Šponar O. - Prudič B.- Husák J. - Kubík L. - Kubík P. - Dušánek J. Svobodní: Šponar O. (brankář) - Frankota T. - Kunart L. - Spousta P. - Dvořáček J. - Knajfl M. - Žlebský M. - Seidenglanz M. - Longauer L. - Prudič L. - Dušánek D. střídající: Šeda M. - Frankota R. - Rabiňák J. Góly: Kubík P., Kubík P., Kubík L., Husák J.

-dd-

-sv-

NOVINKY O ZÁMĚRU PÍSNÍKU

Sice se může zdát, že je ticho po pěšině, ale po-suzování záměru písníku nad obcí běží dál a navíc “naše redakce” zjistila nové podrobnosti o projednávání a průzkumu. Zdánlivě se nic neděje, ale možná jde jen o čekání na léto, kdy lidé mají své starosti. Navíc se znovuobjevil další záměr těžby - v lokalitě Zbytka v nivě Orli-ce, pozemky též leží v k.ú. Kostelecké Horky. Více se dozvíte na zastupitelstvu.

Zdá se tedy, že se kutání štěrkopísku stává v kraji módním podnikem, ale možná také že všichni se tím neuživí, kolem je pískoven mnoho a staveb zase tolikrát nepřibude. Jistě by bylo zajímavé si opatřit nějakou rozvahu, jak jsou využity nebo nevyužity stávající otvírky. Může to být dobrý zisk, ale dost možná je taková kon-kurence, že jsou to vyhozené peníze. A potom se tu těžko někdo dlouhodobě zaměstná a něco vytěží (ovšem vodní režim se nabourá i tak). Také bychom se při návštěvě Běstovic, Světlé, Marokánky, aj. pískoven mohli poučit, co taková pískovna znamená, dle mého se to jednatel za investora snažil na veřejné schůzi spíše zamlžit.

Vraťme se ale k studii vlivu na životní prostředí, která se projednává: stále se hodnotí, pan posu-zovatel váhal, zda těžba v Chráněné oblasti při-rozené akumulace vod není přímo protizákonná. V každém případě nám potvrdil, že bude třeba znovu si zadat hydrogeologický průzkum a do-pátrat se lépe zákonitostí pohybu vody pod zemí. Vychází to už z výsledků dodané hydrogeolo-gické studie a nakonec to i potvrzuje povšechné povědomosti lidí, že voda do obce teče od há-jovny.

Puklinový systém, který sbírá vodu ze štěrkopís-kové terasy jde právě od ní a vede vodu ke stud-ním a do celého údolí k pramenům (proto tu také to údolí postupně vzniklo). Pokud se hladina sníží o několik metrů, klesne mimo tento systém a většina bude odtékat do potoků a vrtů k zápa-du. A takových nedovysvětlených momentů je několik. Jde jen o to nakolik je posudkář, place-ný ministerstvem (z našich daní) objektivní.

O tom se asi přesvědčíme, obecně zkušenosti hovoří spíše o síle peněz investora, ale nelze předjímat. Jen na stránkách ministerstva lze vi-dět, kolik projektů s opravdu velkým dopadem (hliníkárny, drůbežárny, NEMAK u Mostu, …) pan Dr. Bajer jako posudkář posoudil jako nevý-znamné pokud jde o vliv na životní prostředí. To je jeden vstupní fakt. Věřme, že zde bude mít nové a kvalitní podklady k v posouzení a objek-tivita bude zaručena i regulérním postupem.

Druhý fakt je ten, že normy, kterými se tu ohání vypracovaná dokumentace i zástupce investora Ing. Kořízek, jsou stavěny na ruch velkoměst a dolů severních Čech, i tam je vše v normě, jde jen o to, že v Horkách jsou mnohé normy (např. hluk) splněny mizivě. Může zkrátka dojít k dese-tinásobně vyšším emisím a stále to bude v nor-mě, my ale budeme zažívat situaci podobnou při výjezdu z továrny (hluk, prach, emise).

Chce se mi věřit v demokratické nástroje a v to, že nakonec úředník rozhodne tak aby neznevážil oprávněný odpor obyvatel obce, ale musí o něm vědět. Proto je třeba, aby (kromě pár jedinců, kteří byli dotázáni podepsat (já to nečetl), že jim těžba nevadí) se projevili i ti, kteří budou dotčeni a váží si raději trvalých hodnot. Připravme se na to, že otázka buse asi brzy stát dost jasně a nene-chejme si přitom poničit lidské vztahy.

Dovedu pochopit, že pan hrabě Kinský jako vlastník nemovitostí se o ně musí starat a po-zemky na našem k.ú. jsou pro to dobrým a tra-dičním zázemím. Nechápu ale, co vede k rozhodnutí místo lesního hospodářství navazu-jícího na hospodaření předků jednorázově vyčer-pat území neekonomickou těžbou s velkými dopady na životní prostředí a obyvatelstvo. Obá-vám se, že původcem myšlenky je někdo jiný, někdo kdo potřebuje levný zdroj a není vázán odpovědností. Nejdůležitější je požadovat jasná vysvětlení, protože jde o záměr, který kupříkladu jedním vrtem navždy změní vodní režim krajiny (jak známo vrty se těžko zašpuntují). Požadujme informace a jasná vysvětlení dopadů, a pak můžeme teprve svobodně vytvořit názor. Na co bude obci šetřit deset let na vodovod, když přijde o vodu v krajině, klima, klid a vodu ve studních už druhý rok (můj osobní úsudek)?

Mám celkem rád, když se nechodí kolem věcí dokola a řeknou se jasně a všeobecně srozumi-telně. Téměř vždy to jde, odborné a technické termíny jsou dobrá pomůcka, ale jen pro ty, kteří je plně ovládají. Na veřejném projednání ani v dokumentaci tomu tak mnohdy nebylo. Protože mám víc příležitostí se tématem zabývat, dovolím si nastínit několik malých srovnání. Jde jistě o osobní názor. A uvítám jakoukoli polemi-ku.

Mám celkem rád, když se nechodí kolem věcí dokola a řeknou se jasně a všeobecně srozumi-telně. Téměř vždy to jde, odborné a technické termíny jsou dobrá pomůcka, ale jen pro ty, kteří je plně ovládají. Na veřejném projednání ani v dokumentaci tomu tak mnohdy nebylo. Protože mám víc příležitostí se tématem zabývat, dovolím si nastínit několik malých srovnání. Jde jistě o osobní názor. A uvítám jakoukoli polemi-ku

Petr Kulíšek

-sv-

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ JE VYTVÁŘET ATMOSFÉRU

9. 5. 2003

NEČTINY Převzato z internetového serveru Econnect

Econnect přinesl rozhovor s Ing. Jiřím Křemená-kem, starostou obce Nečtiny, která zvítězila v loňském ročníku soutěže Vesnice roku 2002 o duchovním rozměru obnovy venkova, nábožen-ství a smíření Čechů s Němci.

Při přebírání ceny vítěze celostátního kola sou-těže Vesnice roku 2002 jste hovořil v Senátu o vnitřním rozměru obnovy venkova...

To je základ. Člověk by měl přemýšlet o své úloze a na základě vlastního poznání si vytvořit jakýsi vnitřní rozměr pro vnímání, chápání a chování. Vždy se musí začít historií. Abychom věděli odkud jsme, kdo byli naši předkové a o co se snažili. Měli bychom se snažit pochopit dobu a motivace generací před námi, abychom mohli v tom dobrém navázat. Pokud se dokážeme po-dívat zpátky, je možné se poučit a najít to pod-statné pro další vývoj. A to bych považoval pro toto období za nejdůležitější.

Minulý režim lidi svazoval nejrůznějšími povely a ideologií byl předem dán rámec, jak se máme chovat. Tím se z nás staly loutky bez vlastního myšlení, které čekají až za ně někdo rozhodne a postará se. Tento způsob myšlení je dosud silně zakořeněný. Projevuje se často tak, že většina se zmůže maximálně na kritiku věcí, které nám připadají špatné, ale máme velký problém něco sami vytvořit a postavit se za to. Proto je velmi důležité změnit – pootočit myšlení člověka, a to v čemkoliv, co se dělá, tedy i v Programu obno-vy venkova. Základem podle mého je, probudit v člověku mechanismus, který ho naučí myslet, abych tak řekl, vlastní hlavou. Utvářet si svůj vlastní hodnotový svět a uvažovat o způsobech, jak ho uskutečnit.

To je dost choulostivé, lidé jsou přece obecně citliví na změnu vlastního myšlení.

Jistě, a právě proto jsme se na to v poslední době zaměřili. Po dvanáctileté praxi v roli starosty dnes už vím, že když chcete něco přetvářet, je velice důležité nejdříve vytvořit atmosféru důvě-ry. Když bych měl vyjádřit jako starosta názor, co je možné považovat za „grund“ této profese, myslím, že je to práce na vlastním morálním základu a jeho odrazu na lidi kolem sebe. Postu-pem času vidím, že právě na tom se dá stavět. Ale tyto principy nejdou budovat tak, že někdo řekne například : „Teď to musí být takhle a teď budeme všichni hodní a budeme se k sobě pěkně chovat.“ Jde o dlouhodobý proces. Otvírání lidských očí a srdcí se vytváří postupně z urči-tých zážitků a vlastních zkušeností. A to, jak v osobním životě, tak v procesech, které naše jednotlivé životy propojují.

Liší se při tomto snažení nějak vesnice od města?

Na vesnici je všechno jakoby víc osobní, což má velkou výhodu ohledně samosprávy - každý člověk, který je zvolen do nějaké funkce, má šanci dělat svou práci tak, aby si u lidí získal důvěru. Je to obtížené a dlouhodobé, ale pokud jsou v obci výsledky a vytvoří se tým lidí, který je schopen spolupracovat, pak už není problém udělat cokoliv. Jde o to tento tým stmelit. Já to přirovnávám ke sportovnímu klubu a funkci starosty k trenérovi, který svoje lidi motivuje. Malý rozměr umožňuje celkový přehled a vytváří nedocenitelné možnosti pro praktickou aplikaci samosprávních mechanismů. Myslím, že na tato fakta by se měli podívat lidé, kteří v současnosti prosazují integraci obcí do větších celků. Jinak, co se týče města a života lidí, kteří zde žijí, je kvalita člověka, stejně tak, jako na ves-nici, základem. Nevidím žádný rozdíl.

Můžete přiblížit jeden váš konkrétní projekt, který souvisí s duchovním rozměrem – opra-vu kostela sv. Jakuba?

Tento projekt souvisí s tím o čem si povídáme. Já nejsem věřící, ale přesto některé myšlenky, se kterými jsem měl možnost se seznámit - ať už z Bible nebo třeba při spolupráci s panem farářem Liškou, panem biskupem Radkovským či řádem trapistů, kde jsem potkal lidi, kteří duchovní sílu přímo vyzařovali – mne přesvědčily, že podstat-ná témata možná všech náboženství o dobrotě a lásce, musí člověka, který je schopen o nich přemýšlet, nějakým způsobem oslovit. Tyto myšlenky považuji za základ duchovního života, který se dá v praxi dobře používat. Náboženství a hlavně lidé, kteří mu zasvětili své životy, by mohli být pro vytváření lidských kvalit velmi prospěšní. Myslím, že nikomu neuškodí, když jeho duši nějaké takové učení bude kultivovat. A krásně to zapadá do toho zmiňovaného rámce: aby se dalo spolupracovat, komunikovat nebo abychom na sebe hned nevyjeli, když není shoda názorů. Prostě, duchovní rozměr člověka s jeho chováním v běžném životě, hluboce souvisí.

Kostel jste ve vztahu k duchovní dimenzi vy-brali záměrně?

Někdy před rokem 2000 jsme začali uvažovat, že by projekt opravy kostela mohl být mimo jiné upozorněním na potřebu duchovního rozměru pro lidský život. Navíc, kdyby se do projektu zapojili místní řemeslníci, bylo by živobytí, opravila by se cenná kulturní památka a při tom všem by bylo možné v rámci propagace záměru nebo děkovných bohoslužeb spojených s koncer-ty a víceúčelovými setkáními něco sdělit těm, kteří se rozhodli naslouchat. A tím v nich něco málo zasít. Celá akce ale nebyla pouze jednorozměrná...

Nečtinsko je součástí Sudet, dalším motivem akce tedy bylo usmíření Čechů a Němců. Rodá-ci, kteří sem z Německa jezdí - měli u nás už dva srazy - jsou vesměs lidé, kteří mi, i když bohužel nemluvím německy, celkem padli do oka. Jsou to většinou sedláci a bývalí chalupníci, kteří ctí hodnoty venkova. Nedá se upřít, že na území Nečtinska žili pár desetiletí nebo dokonce staletí a měli tu zapuštěné kořeny. Bohužel pro ně, historické události je z našeho kraje vymetly. Z těch lidí je cítit lásku ke kraji a vyzařuje z nich úcta a pokora, protože museli hodně vytrpět.

Jak jste na ně získali spojení?

Oslovili jsme je prostřednictvím pana Šulka, který je předsedou svazu Němců oblasti Chebska a k Nečtinům má rodinné vazby. On informoval mluvčího rodáků žijících v SRN pana Müllinga a ten pomocí krajanského zpravodaje informoval o záměru „usmíření“ ostatní rodáky. Pak jsme začali střádat peníze, každý na své straně hrani-ce. Pokud je řeč o penězích , podstatnou část na opravy věnoval ve dvou etapách Česko-německý fond budoucnosti, kterému se náš záměr zalíbil. Pomohla i dotační politika ČR směrovaná na obnovu památek, částečně i církev a mnišský řád trapistů. Podstatné však je, že se v tomto mnoha významném projektu ověřilo, že se dají při pro-pojení sil vytvářet neskutečné hodnoty.

A shrnutí na závěr?

Lidský život je velmi cenná věc. Měli bychom si ho vážit a ctít ho ve všem, co nám přináší. Dnešní společnost se pravděpodobně vydala špatnou cestou. Vyhrává to, co se dá vyvážit penězi a mnohdy zapomínáme na jiné hodnoty. Při svých snahách a tužbách bychom měli mít pořád na paměti pomíjivost života a měli by-chom být odpovědní za to, jak ho prožijeme. Proto při obnově venkova považuji za podstatné vytvářet atmosféru, která tyto hodnoty lidem připomíná.

Rozhovor připravil Pavel Hlavatý

-sv-

Krátce z regionu a z Kosteleckých Horek

Vznikla smlouva o založení svazku obcí kolem Kostelce n. O. z iniciativy města. V sou-časné době ji schvalují jednotli-vá zastupitelstva, poté přijde na řadu vytváření společné stra-tegie rozvoje regionu. Šrajerovi koupili poníka, je to dáma na úrovni, ale i zdatná výletnice znalá terénu, ve středu se sama vydala na vandr až do Slatin, odkud ji jako dámu noblesně dovezli autem zpět. Na Modrém domě se narodili dva malí čertí-ci-kozlíci. Rozkvetly louky.

U Plchůvek je již pokoseno. V lese hořelo. Noví majitelé hájovny byli nemile překvapeni záměrem písníku. Obec obdržela několik grantů Kraje: na volný čas, úpravu sportoviště a z odboru životního prostředí. Grant na další protažení naučné cyklostezky směrem k Potštejnu získal i Spolek Dům z modrého kamene. Vatra při níž spra-vedlivě skonala další Horecká čarodějnice, byla asi histo-ricky největší a průběh večera nejdramatičtější. Jak dál? Obec získala dotaci z programu obnovy venkova na další část rekonstrukce návsi.

Na horeckém dvorci proběhl i letos úspěšně slavný prvomájo-vý turnaj v nohejbale. INEX - SDA má svoji pobočku pro východní Čechy v Kostelec-kých Horkách, ta se stala jedním ze zakládajících členů Krajské organizace Spolku pro obnovu venkova v Králo-véhradeckém kraji - volného sdružení venkovských obcí, spolků, organizací i osob. Hasiči získali dvě cenné trofeje na okrskové soutěži na Vrbici. Horecký hokejový fanclub vyjel na finálové utkání hokejové extraligy, kde se všemožně snažil podpořit svého favorita z Pardubic.

Pod střepákem se podařilo za-lesnit. Co bude ale se skládkou, a co je vlastně v ní?

Kromě televizních obrazovek kampaň pro vstup do EU do obce nedolehla, žádný politik nepřijel. Uvidíme jak dopadne referendum.

Ve školce - základně INEX SDA - se konalo školení dobro-volníků, kteří vyjíždějí pomáhat do rozvojových zemí a riziko-vých oblastí.

Velký ruch způsobila květnová páteční návštěva Choceňských žáků v obci, kde stavěli mlýnky, seznámili se s venkovem a pří-rodou v Horkách.

-sv-